|
|
Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung
Ladka, Marcel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Média jako pilíř demokracie: Rakouská vládní krize v roce 2019 a role médií na příkladu Der Spiegel a Süddeutsche Zeitung" se zaměřuje na analýzu úlohy médií v demokratických společnostech, konkrétně během rakouské vládní krize v roce 2019. Hlavním předmětem zkoumání jsou dvě významná německá média - noviny "Süddeutsche Zeitung" a magazín "Der Spiegel". Hlavním metodologickým nástrojem je diskurzivní analýza, díky které autor analyzuje diskurzy a kontexty použité v analyzovaných článcích. Tato metoda poskytuje hlubší porozumění obsahu a stylu informování, ale také významům a kontextům, na které se média zaměřila. Autor v teoretické části práce představuje teoretické přístupy k roli médií v demokratické společnosti. Práce se dále věnuje mediálnímu systému v Německu, který je důležitý pro porozumění pozadí a fungování analyzovaných médií. V analytické části práce autor zkoumá konkrétní články z obou zmíněných médií. Cílem je zjištění, jaké diskurzy byly využity pro prezentaci rakouské vládní krize a jakým způsobem byly tyto události reflektovány. Tato část poskytuje detailní pohled na vztah mezi politikou a médii, zohledňuje popsané teoretické modely a jejich vzájemný vliv na demokratickou společnost.
|
|
|
Guillaumova aféra z pohledu médií
Petrov, Martin ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Guillaumova aféra z pohledu médií" pojednává o reakci vybraných periodik na událost, při které západoněmecká kontrarozvědka odhalila agenta Stasi, Güntera Guillauma, v kancléřství Willyho Brandta. Po aféře Spiegel se jednalo o další významnou událost v dějinách Německa, a i v tomto případě představovala média klíčovou roli. Po zatčení Guillauma a jeho ženy Christel publikovala německá média mnoho článků o Guillaumově životě, jeho kariéře a pozadí aféry. Sílící tlak ze strany tisku a spolustraníků nakonec přinutil Willyho Brandta rezignovat na post kancléře Spolkové republiky a své místo přenechat Helmutu Schmidtovi. Právě Brandtova rezignace je jedním z důvodů proč se aféře věnovala i média ve východním Německu, která v podobných případech raději mlčela. Popularita bývalého starosty Západního Berlína byla však vysoká i v NDR, proto se v tamních médiích objevilo několik článků zabývajících se Guillaumovou aférou. Cílem bakalářské práce je zmapovat reakci týdeníku Der Spiegel a deníku Neues Deutschland na aféru Guillaume a zjistit v čem se při informování o události vybraná periodika shodovala a v čem naopak rozcházela.
|
|
|
Srovnání mediálního obrazu islámu v německých a českých médiích: před a po vraždě Theo Van Gogha
Kotasová, Martina ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Práce srovnává mediální obraz islámu v německých a českých médiích před a po vraždě holandského režiséra Theo van Gogha. Ten byl 2. listopadu 2004 zavražděn mladým muslimem. Jeho vražda vyvolala v Nizozemsku vlnu násilností a v Německu obavy, protože zde žije početná turecká menšina a i další arabské minority. Podnětem pro tuto vraždu byl pravděpodobně van Goghův film, který zpochybňoval islámské stereotypy. Po této události se v západní Evropě rozpoutala debata o problémech integrace a imigrace. Práce je zaměřená na analýzu článků z německých a českých médií, konkrétně na periodika Der Spiegel a Mladou frontu DNES a používá kvalitativní obsahovou analýzu, konkrétně metodu zakotvené teorie. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola je teoretická a věnuje se historii islámu v Německu a v České republice a druhá kapitola je empirická a je zde popsán vlastní výzkum.
|
|
| |
|
|
Srovnání mediálního obrazu islámu v německých a českých médiích: před a po vraždě Theo Van Gogha
Kotasová, Martina ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Práce srovnává mediální obraz islámu v německých a českých médiích před a po vraždě holandského režiséra Theo van Gogha. Ten byl 2. listopadu 2004 zavražděn mladým muslimem. Jeho vražda vyvolala v Nizozemsku vlnu násilností a v Německu obavy, protože zde žije početná turecká menšina a i další arabské minority. Podnětem pro tuto vraždu byl pravděpodobně van Goghův film, který zpochybňoval islámské stereotypy. Po této události se v západní Evropě rozpoutala debata o problémech integrace a imigrace. Práce je zaměřená na analýzu článků z německých a českých médií, konkrétně na periodika Der Spiegel a Mladou frontu DNES a používá kvalitativní obsahovou analýzu, konkrétně metodu zakotvené teorie. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola je teoretická a věnuje se historii islámu v Německu a v České republice a druhá kapitola je empirická a je zde popsán vlastní výzkum.
|
host ::
RSS.